Rok Krakonoše nenastal

Středa 18.8. - Cesta tam

Dlouho očekávané výjezdní zasedání je minulostí. Start byl ve středu v 15.00 hod. z hronovského náměstí, kde se sešlo 10 členů, kteří se po nezbytném předstartovním focení vydali směr Žacléř na kolech. Ve chladnějším počasí, byť bylo oblačno, cesta přes Dřevíč, Stárkov a Radvanice probíhala bez problémů. Ve sjezdu, počínaje železniční zastávkou Radvanice, přes Chvaleč a Petříkovice se naše skupina trochu roztrhala, aby jsme se opět sjeli v Poříčské restauraci za viaduktem. Už bylo načase se někde schovat, poslední již přijížděli za drobného deště. Přeháňka vydržela pouze jedno nebo dvě piva a zase se ukázalo slunce. Pak jsme projeli Trutnovem a pokračovali na Libeč. Zde jsme odbočili vlevo na cyklostezku č. 4080, která vedla terénem. Bohužel po předchozích deštích byla dost rozbahněná. "Bratři Schleckové" byli ve svém živlu! a tak projeli i brod, který jim stál v cestě. My ostatní jsme použili vratkou lávku. Toto bahnité rodeo trvalo až do Malého Křenova, kde cesta pokračovala opět po asfaltce. Skupinky se opět sjeli, aby se v následujícím stoupání přes Prkenný Důl do Žacléře opět výkonostně rozdělili. Za náměstím v Žacléři u Keramtechu jsme odbočili vlevo a dojeli až k našemu ubytování penzionu Olivín.
Chalupou jsme byli příjemně překvapeni, vše bylo čisté a nové. Čekalo nás zde i Radošovo servisní vozidlo, které nám přivezlo batohy a především Malvas, a tímto mu patří náš dík. Po naražení sudu jsme se ubytovali v pěti pokojících. K večeři Leoš ukuchtil výborné kuřecí maso se zapékanými bramborami a salátem. Večerní diskuzní témata byla tradiční, snad jen vyšetření prostaty bylo novinkou.

Čtvrtek 19.8. - Trutnovský pivovar

Na čtvrtek byla naplánována exkurze do Trutnovského pivovaru. Většina členů využila přepravní společnosti P-Transport k přesunu ze Žacléře do Trutnova. Zde se ke skupině připojili poslední členové, takže skupina pivních odborníků se rozrostla na patnáct. Již při průchodu vrátnicí kolem starých píchaček a ručně ovládanou závoru nám bylo jasné, že se tu čas trochu zastavil. O naší exkurzi patrně věděla pouze vrátná a narychlo sháněla někoho, kdo se nás ujme. Odnesl to pracovník stáčírny lahví, který evidentně nebyl pivovarským odborníkem. Po rozpačitém úvodu domácí alespoň trochu zabrali. Celou prohlídku jsme zakončili několika mázy piva. Bylo dobré, ale nenadchlo - rok Krakonoše nenastal!
Po exkurzi jsme se přesunuli do vyhlášené restaurace U Kousala. Bohužel nastalo zklamání z čepovaného piva (Krakonoš 11, Gambrinus 11, Kozel), většině členů nechutnalo. Ani jídlo nebylo excelentní . Restaurace ztratila naši důvěru. Zpět na Olivín jsme se dostávali po částech (auto a autobus).
Po návratu na základnu jsme nanosili dřevo na vaření oháněk, hrál se petanque a karty. Jako odpolední zákusek Leoš uvařil houbové ragů, které bylo famózní. Večerní debaty nevybočily ze zaběhnutých kolejí.

Pátek 20.8. - Výlet na Pomezní boudy

Páteční ráno naznačovalo hezké počasí. K celodennímu výletu na kolech nastoupilo 14 členů, mezi kterými byli i vyloženě necyklisté. Odjíždělo se v deset hodin od chalupy do Žacléře, kde jsme se napojili na cyklostezku 1A, která ostře stoupala přes Žacléřský hřbet. První zastávkou byla chata Hubertus, kde jsme si dali domácí koláč a limonádu. Po krátkém odpočinku jsme jeli dále po 1A na Rýchorský kříž, kde jsme viděli skotský náhorní skot. Pokračovali jsme ve stoupání přes Roh hranic až nad Horní Albeřice, kde jsme uhnuli po zelené turistické a pokračovali po hranici. Tím jsme ušetřili již nastoupané metry a neklesli do Albeřic. Tato část byla velmi legrační, protože bylo k vidění několik pádů v prudkém stoupání s nulovou rychlostí. Před Lysečinskou boudou jsme se vrátili na 1A a přes Cestník jsme sjeli ke kostelíku v Dolní Malé Úpě. V Hostinci Sokolí Boudy jsme si dali pivo, aby jsme se psychicky připravili na poslední stoupání na Pomezní Boudy. Na Pomezních Boudách jsme zavítali do restaurace Lesní Zátiší, kde jsme si dali oběd. Bohužel to hrozně dlouho trvalo, neboť místní personál tvořila pouze servírka a kuchař.
Po obědě jsme vyrazili polskou stranou dlouhým sjezdem do Jarkowic a přes Opawu a Niedamirów jsme překročili hranice na Bobru a to už byl jen kousíček od Olivína. Nutno vyzdvihnout výkon Radoše a Erika, kteří s námi tuto těžkou trasu absolvovali. Po návratu někteří členové naskákali do bazénu na zchlazení svalstva. Miloš, který s námi nejel a byl na houbách, připravil pro ostatní smaženici a houbové řízky. Marek Kos udělal kotel gulášové polévky a zakončili jsme to 4,5 kg grilovaných kotlet.

Sobota 21.8. - přehrada Bukówka

Počasí se zlepšovalo každým dnem. Z původně plánovaného sportovního odpoledne jsme nakonec uskutečnili krátký výlet na kolech na polskou stranu. V deset hodin deset členů vyrazilo přes přechod Bobr proti směru pátečního příjezdu do Niedamirówa, Opawy. Zde jsme odbočili vpravo k přehradě Bukówka, kterou jsme ještě přes kopec a obec Szczepanów objeli a dorazili přímo na hráz. Projeli jsme ještě kousek podél břehu, abychom našli příhodnou pláž ke koupání. Nakonec se smočil pouze Martin. Z Bukówky jsme pokračovali do Lubawky a odtud na hraniční přechod Královec. V Královci v hostinci Královecký Kohout jsme si dali výbornou Plzeň a jemně laškovali s vysokou servírkou. Bratři Kosové a Bártn ještě zdolali vrchol Královec, ostatní se vrátili na Bobra přes hupíčky kolem bývalého dolu Jana Švermy.
Došlo pivo. Zásoba 520 piv v dovezených sudech se rychle krátila a tak skupina žíznivých se vydala do místní restaurace U Krakonoše hasit žízeň. Druhá polovina zůstala na základně. Večerní debata byla tentokrát více politická a podnikatelská. Zvrat přinesl až návrat ojíněných z hospody, kteří nakonec pomohli s dopitím posledního sudu.

Neděle 22.8. - Návrat

V neděli jsme poklidili chalupu a připravili ji k předání. V deset hodin osm statečných cyklistů vyrazilo k domovu, ostatní jeli servisními auty. Celkem jsme během těchto dní najeli na kole 170 km.